ROZHOVOR

08.09.2016 17:17


Rozhovor pro "Zlínský nočník":


Kdy a jak vaše kapela vznikla?

Radek:
Je to devět let. To jsme se potkali.


Šimon:
Před docela dost lety. Předtím jsme se jmenovali jinak. Kula Pikle funguje
kolik let?


P.J.:
Čtyři?


Pedro:
Tři? Dva. Jedna.


Radek:
Oni mě vychovali. Už je to nějaký den.


Šimon:
Ano, Radka jsme se ujali a vychovali ho.


Petr:
Pět let asi to je Kula Pikle.


Šimon:
Začínali jsme se zpěvákem s Míšou Mijavcem. Zdravíme. Ale pak jsme
fungovali už jenom ve čtyřech.

Vysvětlete ten název Kula Pikle.

Pedro:
Protože my jsme furt tak něco vymýšleli a ty lidi různě měnili.


P.J.:
My jsme byli kapela, která kuje pikle.


Pedro:
A pak jsme si napsali asi šest jmen, to co jsme si říkali, že použijeme. A toto
jsme vybrali. Ještě jsme to dávali na basové fórum na internet a tam se jim to
taky líbilo.

Proč je tam ženský rod?

Pedro:
Existuje kapela Kula Shaker.


Radek:
Zpíváš přece pořád o ženských.


P.J.:
Protože je "ta" kapela. Ta kapela, která kula pikle.


Šimon:
A nebo něco úplně jinýho.

Jak byste charakterizovali styl, který hrajete?

Pedo:
Alternativní pop.


P.J.:
My hrajeme každý úplně něco jiného.


Pedro:
A posloucháme každý něco jiného.


Šimon:
Já jsem myslel, že je to alternativní rock.


Pedro:
Je tam rock, je tam funk, je tam pop. Takové písničky.


Radek:
Když nebudeme mít klávesy, tak to bude rock.


Pedro:
Když nebudeme mít klávesy, tak to bude alternativní rock.

Inspirujete se nějakými kapelami, chcete se některým přiblížit?

Pedro:
Vykrádáme Blur, vykrádáme Queens of the Stone Age, vykrádáme...


P.J.:
Rádi bychom vykrádali spoustu kapel.


Šimon:
Ale nenápadně.


Pedro:
Děje se to vždycky nenápadně, ale vždycky z toho pak vycházíme.


Šimon:
Každý zahraje jinou kapelu, ale dohromady je to...


P.J.:
...je to úplně nová písnička.

Jste Zlíňáci?

Pedro:
Šimon je z Napajedel, Radek je z Brna a my dva jsme z Malenovic.

Jak jste se dali dohromady, když jste tak roztroušení?

Pedro:
Chlapi (ukazuje na Šimona
a P.J.
) jsou oba učitelé hudby a Radek byl
jejich žák.


Šimon:
No můj ne. Teda jenom papírově, nechodil ke mně.


Radek:
Jsem nemusel...


Šimon:
Bez ohledu na povolání se známe už hrozně dlouho. Občas jsme si někde zahráli.
A když bylo potřeba dát dohromady nějaké muzikanty, tak to nějak vyšlo.

Je to takhle udržitelné?

Pedro:
Budeme asi ve třech, protože Radek odchází. Pro celkovou životní vytíženost.


šimon:
Vyčerpanost. (smích)


Pedro:
Kdyby někdo měl zájem ho nahradit, aby to byl spíš pianista než klávesák. Byli
bychom rádi.


P.J.:
On se bohužel rozhodl, že prostě bude kupovat nemovitosti na Brněnsku a sem už
se nedostane.


Radek:
Jste moc daleko. Strašně rád bych si zašel s klukama na pivo po práci. Ale
je to sto kilometrů, tak je to špatný.


P.J.:
On jezdí pořád na kole, navíc.


Radek:
Což je čtyři hoďky zhruba...

Spolupracujete s některou místní kapelou nebo zpěvákem, zpěvačkou?

Pedro:
Místní ani ne. Jezdili jsme s nějakýma z Rožnova.


Šimon:
Spíš se potkáme na koncertě, na fesťáku.


Pedro:
Nekamarádíme se.


P.J.:
Oni nechtějí kamarádit s náma.

Co je vaše dosud nejlepší hudební zkušenost?

Šimon:
Kula pikle...?

No každý nahrávání je bezvadná zkušenost.


Pedro:
Já jsem myslel, že jako říkáš Kula Pikle.


Šimon:
To jo. Moje dosavadní nejlepší zkušenost je Kula Pikle. Ale jako kapelová
zkušenost... já nevím, bylo pár povedených koncertů.


P.J.:
Zkoušky jsou úplně nejlepší. Tam by měli chodit lidi.

Co byste označili za své teritorium?

P.J.:
Okolí Kodaně.


Šimon:
Kadaně?


P.J.:
Kodaně!


Pedro:
To je kde?


Radek:
To je hlavní město Dánska, ne?


Šimon:
Hrajeme hlavně na Zlínsku. Několikrát jsme hráli v Brně.


P.J.:
Od Brna po Bratislavu.


Pedro:
Fryšták, Kokory.


Šimon:
Jsme světoznámí především na Zlínsku.


Pedro:
A dřív jsme jezdili i do Prahy na nějaké soutěže a tak. Teď už ne.

Chtěli byste si zahrát v zahraničí kromě Slovenska?

Šimon:
Já bych si jel zahrát. V Polsku jsou super fesťáky. Já bych jel kamkoliv.


P.J.:
Kdyby nás pozvali.


Šimon:
Kdyby nás pozvali, kdyby byla možnost. Ale my zpíváme česky, nebo teda Pedro
zpívá česky.


Pedro:
On zpívá anglicky.


Šimon:
A já zpívám taky česky. Není to o tom, že bychom měli v plánu obrážet
evropské festivaly, protože jsme česká kapela. Je to daný tou řečí, zpěvem. Je
to předurčený, že jsme česká kapela. Ale já bych si jel zahrát kamkoli.

Chodíte společně na koncerty jiných kapel?

Pedro:
Ani ne.


P.J.:
Všichni dohromady určitě ne. Občas nějaká dvojice vyrazí. Omylem, nedopatřením.


Pedro:
Teď jsme byli na dovolené a bylo tam nějaké hraní, tak jsme se šli podívat. Ale
P.J. tam nebyl, protože spal.


Radek:
Jsme taková rodinná kapela.


Pedro:
Šli jsme se Šimonem. Ale já na koncerty nerad chodím. Nebaví mě to. Je tam moc
lidí.

Takže lepší je dívat se na ty davy z pódia?

Pedro:
No určitě. (smějí se)


P.J.:
Slyšeli jsme o tom.


Šimon:
Říká se, že je to fajn.

Kolik na vás asi přišlo nejvíc lidí?

Pedro:
Teďka v Napajedlích na Pivních slavnostech, tam bylo tak dvě stě.


Šimon:
To bylo víc, ale to byly slavnosti. Nepřišli přímo na nás. Ale pařili tam. Když
jsme hráli poprvé v Brně, tak tam bylo skoro dvě stě? Sto padesát nebo tak
nějak.


Pedro:
Ale většinou tak kolem padesáti do klubů. Nebo i míň.


Šimon:
To je dneska docela úspěch.

Jak často vystupujete?

Pedro:
Asi třikrát do měsíce nebo dvakrát.


Šimon:
Jsou měsíce, kdy se nehraje a pak jsou čtyři koncerty.


Pedro:
Takových dvacet koncertů za rok.

Chtěli jste se někdy živit hudbou?

(přikyvují)

Šimon:
Jako hraním přímo. Hudbou se může živit různě. Ale hraním toho, co mě baví. Dá
se živit hudbou i tak, že člověk hraje v pěti kapelách, které ho nebaví.


Pedro:
Když se tím chceš živit, tak je potřeba, aby tě ta hudba taky bavila.

Kdy vás ta idea opustila?

Šimon:
Já se s tím nerad smiřuju, ale průběžně.


Radek:
Mě když jsem začal pracovat.


P.J.:
Člověk začne pracovat, zapadne do systému a..


Radek:
...a je to v pytli.


P.J.:
...a na velké zkoušení a hraní už není čas.

Kolik jste nahráli alb?

Pedro:
Jedno demo. A tři další.


Šimon:
Dvě studiovky a jedno živé.


Pedro:
Takže čtyři. Teďka děláme páté.

Kdy vyjde tato nová deska?

Pedro:
Až bude hotová. My na to netlačíme, protože to nikam nebudeme posílat. Až to
bude hotové, pěkné, tak vyjde.


Šimon:
Letos bychom to měli stihnout.


Pedro:
Je hotových sedm věcí a nevíme, jestli budeme dělat další, nebo jestli to
necháme krátké.

Jakým způsobem skládáte písně?

Pedro:
My s P.J. většinou děláme muziku. Tu si vymyslíme, doneseme na
zkoušku jenom takový náčrt. Pak si to zkusíme všichni zahrát a udělá se zpěvová
linka ve svahilštině. Čeština se doplní až na závěr. A někdy někdo něco donese,
když to má skoro hotové. A pak se to stejně předělá.

Kolik písniček končí v šuplíku?

Pedro:
Teďka toho bylo víc. Máme větší autocenzuru. Jakmile něco nefunguje, tak se to
dá pryč. Nebo se to vytáhne až později.


Šimon:
Ze začátku ty odpady nebyly skoro žádný.


P.J.:
Je možně, že když se k tomu vrátíš po nějaké době a uděláš to jinak, tak
z nějakého nápadu může být úplně jiná písnička.

Jsou vaše písničky něčím charakteristické, typické pro vás?

Pedro:
Myslím, že jsme rozpoznatelní za prvé podle českých textů, protože všichni
zpívají anglicky. A za druhé, že tam máme piano.


Šimon:
To jsem chtěl říct. Texty a zpěv jsou charakteristické.

Kdo z vás má hlavní slovo?

P.J.:
Všichni. A odpověděl jsem já.


Šimon:
Jak říká P.J., tak všichni.


Pedro:
My se nedostáváme do sporů.


Radek:
Je to pěkný.

Kontakt

kula pikle Zlín - MALENOVICE +420777559033 simunekmichael@seznam.cz